Zjevení v Garabandalu
Naše Paní Karmelská
Zpráva se rychle rozšířila po celém regionu.
2. červenec byla neděle a vesnice byla nabitá. Byli tam snad všichni místní a mnoho cizích lidí, mezi nimi několik lékařů a kněží. V šest hodin večer šly dívky na místo, kde se jim zjevoval anděl, a tam upadly do extáze (viz Extáze).
Zjevila se jim Panna Maria doprovázená dvěma anděly - jeden z nich byl archanděl Michael, druhý (jak se později dozvěděly) archanděl Gabriel.
Conchita popisuje ve svém Deníku zjev Panny Marie takto:
„Panna přichází v bílých šatech, s korunkou z malých zlatých hvězd. Nejsou jí vidět nohy … Na pravé ruce nosí škapulíř hnědé barvy. Má dlouhé, vlnité, tmavě hnědé vlasy … oválný obličej, dlouhý, něžný nos, moc krásná ústa s úzkými rty. Pleť má do zlatova … kouzelný hlas. Je to nedostižný hlas, který neumím popsat. ŽÁDNÁ ŽENA SE NEPODOBÁ PANNĚ MARII ani hlasem, ani v žádném jiném ohledu!“
(Jak sdělila Conchita při jiné příležitosti paní Marii Herrerové z Gallarda, je při zjeveních Panna Maria zpravidla zahalena přes bílé šaty do modrého pláště.)
Panna Maria se dětem představila jako Panna Maria Karmelská. Děvčata s ní hovořila s úplnou přirozeností. Conchita píše:
„Vypravovaly jsme jí o všem. Říkaly jsme například, že chodíme na pole, že jsme opálené, že shrabujeme seno. Ona se všemu smála! Tolik věcí jsme jí vypravovaly!...“
A Deník pokračuje:
„Modlily jsme se růženec - a ona spolu s námi, aby nám ukázala, jak se máme správně modlit. Na konci růžence řekla, že už půjde. Poprosily jsme ji, aby zůstala ještě alespoň chviličku, že s námi byla tak krátce. Usmívala se a řekla, že v pondělí přijde opět. Když se vzdálila, bylo nám velmi smutno. … Po jejím odchodu nás lidé obstoupili, aby slyšeli, co nám řekla. … Někteří tomu však nevěřili.“
Místo zjevení 2.7.1961 PP
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Informační středisko GARABANDAL v České republice, podléhá licenci Creative Commons.