Zjevení v Garabandalu

Různé

Mari – Loli

Maria Dolores (Mari – Loli) Mazon Gonzales Lafleur se narodila 1. května 1949 rodičům Ceferino Mazon a Julia Gonzales v San Sebastián de Garabandal ve Španělsku.

Loli měla mnoho sourozenců: tři bratry – Fernando, Ceferino, a Gustavo a čtyři sestry – Amália, Rosaura (Sari), Guadelupe (Lupita) a Aurora.

Její dětství bylo poznamenáno zjeveními a poselstvími Panny Marie.

Navštěvovala školu v Garabandalu, Zaragoze a Barceloně.

V roce 1972 přišla Loli spolu s Mariou Saraco přednášet o garabandalských zjeveních do Brocktonu ve státě Massachusetts v USA.

V témže roce se v kostele sv. Františka z Assisi v Medfordu v Massachusetts poprvé setkala se svým budoucím manželem Francisem (Frankem) Lafleur.

Jejich první schůzka byla v červenci 1973. Zasnoubili se 17. září 1973 a o pět měsíců později 2. února 1974 byla svatba.

V jejich prvním bydlišti v Massachusetts žili pět let. Tam se jim narodil první syn Francis. Později se rodina přestěhovala na jiné místo v Massachusetts, kde se jim narodily dvě dcery – Melanie 28. dubna 1980 a Maria Dolores 1. srpna 1981.

Dne 31. srpna 1982 se rodina (nyní Frank, Loli, Francis, Melanie a Maria Dolores) přestěhovala do New Hampshire, kde Loli žila 27 roků až do své smrti – v pondělí 20. dubna 2009 v 19.45 hod. večer.

Plné jméno Mari – Loli je Maria Dolores, což znamená Maria bolestná. A vskutku její jméno je pravdivé. Loli trpěla větší část svého života. Tak se vyplnilo to, co jí Panna Maria v roce 1963 předpověděla. Sužovaly ji zejména lupus a sklerodermie, které vyústily ve fibrózu plic.

Její poslední utrpení započalo 2. července 2008 – při 40. výročí zjevení Naší Paní Karmelské v Garabandalu – nastoupila do nemocnice v Bostonu, kde se tentýž den podrobila chirurgickému zákroku na plících a biopsii. Plicní fibróza byla komplikována poruchou imunitního systému, na níž trpěla již předtím patnáct let.

Své bolesti Mari – Loli obětovala za kněze, kteří – podle slov Panny Marie, jež pronesla přímo k této vizionářce – potřebují mnoho modliteb a obětí.

V neděli 15. července 2008 – na svátek Panny Marie Karmelské, v Hodinu Božího milosrdenství, tj. ve 3 hodiny odpoledne – se konaly za Loli v kostele v Garabandalu modlitby včetně adorace před Nejsvětější svátostí oltářní. Ve stejnou dobu se takové pobožnosti uskutečnily i na četných dalších místech na světě. A mnohými pak byla Loli modlitbami provázena po celou dobu velkého utrpení až do posledních dnů jejího života.

Loli zemřela obklopena milující rodinou (i sestra Sari přijela ze Španělska). U jejího lůžka se všichni společně modlili růženec. Poslední mše svatá, které se Loli účastnila, byla sloužena v jejím domě na Slavnost Zmrtvýchvstání Páně (osm dní před její smrtí). Mši sv. sloužil Lolin dlouholetý přítel a duchovní rádce Otec René Van Hissenhoven z Bogoty z Kolumbie.

V tentýž den v 15 hodin se konala eucharistická modlitební pobožnost v kostele v Garabandalu ve Španělsku na Loliny úmysly a za dobré svaté kněze.

Loli denně přijímala sv. přijímání. Často jí ho podával manžel, příležitostně kněz, který ji přišel navštívit. V průběhu posledního týdne před smrtí dostala několikrát svátost nemocných. Loli se léta modlila růženec k Božímu milosrdenství a o Svátku Božího milosrdenství, v neděli 19. dubna, den před svou smrtí, právě dokončila novénu k Božímu milosrdenství.

V době své smrti byla Loli vdaná za svého manžela Franka přes 35 let. Její syn Francis žije va Massachusetts. Dcera Melanie spolu s manželem Natem Johnstonem a synem Nathanem žijí v New Hampshire. Lolina dcera Maria Rosati žije se svým manželem Tomem a synem Anthonym v Massachusetts. Očekávají narození dcery Layly.

Pohřební mše svatá se konala v pátek 24. dubna 2009. Celebroval ji biskup William Mc. Naughton a kněží René Van Hissenhoven, Robert Murray, William Carroll, Robert Savoie a George Almeida.

Dne 1. května (v den jejích narozenin) se konala za Mari – Loli mše svatá v kostele sv. Šebestiána v jejím rodišti Garabandalu pro příbuzné žijící ve Španělsku, kteří se nemohli zúčastnit pohřebních obřadů v Americe. Mši sv. celebrovalo několik kněží.

Převzato z www.garabandal.org a www.garabandal.com


Conchita a Mari-Loli mluví o ´Varování´

Co se stane v ten den?

„Nejdůležitějším faktem ... je, že každý človek na světě uvidí znamení ... jako trest uvnitř sebe. Kdekoli se bude každý v té chvíli nacházet, bude jakoby sám na světě, sám se svým svědomím přímo před Bohem. Uvidí v té chvíli všechny své hříchy a co všechno tyto hříchy zpusobily.“ (Conchita Dr J. Dominguezovi, květen 1973)

„Jeden den budeme muset přestát děsivou katastrofu ve všech částech světa. Nikdo tomu neunikne. Pro dobré to bude proto, aby se přiblížili k Bohu, pro ostatní, aby napravili sve životy.“ (Conchita své španělské důvěrnici, kolem r 1965)

„Bude to vnitřní osobní zkušenost. Bude to jako by se zastavil svět. Nikdo si toho ale nebude vědom, protože každý bude úplně ponořen do vlastního prožitku.“ (Mari-Loli P. Francisovi Benacovi SJ, 29. září 1978)

Co je to?

„ ´Varování´ je něco, co přichází přímo od Boha. Na celém světě to bude viditelné, každý to uvidí, ať se nachází kdekoli. Bude to jako vnitřní a osobní zjevení našich hříchů. Uvidí a pocítí to všichni, věřící i nevěřící, lide všech zemi.“ (Conchita skupině Američanů, 14. září 1965)

„Bude to jako očista před Zázrakem, aby se ukázalo, zda se prostřednictvím ´Varování´ a ´Zázraku´ obrátime.“ (Conchita Dr. J. Dominguezovi)

„ ´Varování´ bude nápravou svědomí světa.“ (Conchita manželům Froelichovým z New Yorku, řijen 1968)

Fenomén ´Varování´

„ ´Varování´ je jako něco nahánějícího strach, co se objeví na nebi.“ (z dopisu Conchity Josefě Galiegové, březen 1966)

„To byl příklad.“ (odpověď Conchity Dr. J. Dominguezovi, když jí připomněl, že v minulosti někdy připodobňovala ´Varování´ ke zrození galaxie, doprovázenému ohromným světlem)

„ ´Varování´ je něco nadpřirozeného, nebude vědecky vysvětlitelné. Bude to vidět a cítit.“ (odpověď Conchity manželům Froelichovým z New Yorku, říjen 1968)

„Soukromě jsem řekla, že je to něco jako když se srazí dvě hvězdy, za velkého hluku a jasného světla, aniž by to způsobilo lidem jakoukoli materiální škodu – a přece to zpusobí velký strach. Ale prosím, Otče, to je jen pouhé přirovnání.“ (Conchita P. Francisovi Benacovi SJ, červen 1978)

Podstata ´Varování´

„Je mi zakázáno říci, CO TO JE VE SVÉ PODSTATĚ, ale je to něco, co pomůže každému člověku vidět všechno zlo, které spáchal. Někteří lidé nedokážou vidět své vlastní zlo, protože - tak, jak je psáno - zavírají oči své duše a nechtějí vidět dovnitř. Proto nám všem má ´Varování´ pomoci vidět všechno zlo našich hříchů, tak jako i všechno dobro, které jsme neučinili. Je to proto, abychom otevřeli naši duši Bohu a abychom přijali milost pokání, obráceni.“ (Conchita Dr. J. Dominguezovi, květen 1973)

„Bude to něco jako vnitřní pocit zármutku a bolesti z toho, že jsme urazili Boha. Bůh nám pomůže, abychom jasně viděli škodu, kterou působíme, a všechny ty zlé věci, které konáme. Bůh nám pomůže pocítit tuto vnitřní bolest, protože často, když uděláme něco špatného, prosime Pána o odpuštění jen svými ústy. Ale nyní nám pomůže tento hluboký zármutek vnímat.“ (Mari-Loli P. Francisovi Benacovi SJ, 29. září 1978)

„Bude to jako oheň. Nebude pálit naše těla, ale pocítíme ho jak fyzicky, tak i vnitřně.“ (Conchita téže španělské důvěrnici, jako výše)

Univerzalita

„Všechny národy a všichni lidé to pocítí stejným způsobem. Nikdo tomu neunikne. I když se zamkneš ve svém pokoji a zavřeš okenice, uvidíš to a pocítíš to úplně stejně. I nevěřící poznají bázeň Boží.“ (Conchita Dr. J. Dominguezovi, květen 1973)

„Ti, kdo neznají Krista, budou věřit, že je to varováni od Boha.“ (Conchita manželům Froelichovym z New Yorku, na otázku, jak si budou ´Varování´ představovat nekřesťané)

Jak dlouho to bude trvat?

„Myslím, že přiměřená doba by byla tak 5 minut.“ (Conchita Dr. J. Dominguezovi na otázku, zda to bude trvat půl hodiny či hodinu)

Kdy to přijde?

„Před ´Zázrakem´, ale nevím datum, kdy se to má stát.“ (Conchita Dr. J. Dominguezovi na otázku, kdy má k ´Varování´ dojít)

„Ano, vím rok, ale ne den.“ (Mari-Loli P. Francisovi Benacovi SJ, 29. září, na otázku, zda ví rok, kdy má k ´Varování´ dojít)

„Stanou se v období 12 měsíců od sebe.“ (Mari-Loli P. Benacovi SJ na otázku ohledně vzájemného vztahu ´Varování´ a ´Zázraku´)

„Může to přijít během dne či v noci, ať již jsme v posteli či ne.“ (Conchita důvěrnici, kolem r. 1965)

„Díky Bohu za tuto časovou proluku, protože kdyby ´Varování´ přišlo mnohem dříve, vy ani svět byste nevěděli proč a k čemu. Také vnímám, že jde o dlouhou proluku, ale vnímám, že Buh ví všechno a že ví, kdy pro nás nastane nejlepší den pro ´Varování´.“ (Conchita P. Benacovi SJ, když se zmínil o tom, že mnoho lidí zmalomyslnělo, protože vše trvá tak dlouho)

Něco strašlivého

„Kdybych nevěděla o tom dalším očišťování, které přijde, řekla bych vám, že nemůže být horší trest než ´Varování´.“ (Conchita mladé ženě jménem Angelita, 13 září 1965)

„Ano, ´Varování´ bude strašlivé, tisíckrát horší než zemětřesení.“ (Conchita jedné Spanělce, 22. října 1965)

„Jak příšerné to bude! Kdybych ta mohla říci tak, jako to Conchita popsala mně!“ (svědectví její tety Maximy po tom, co měla Conchita tuto vizi 1. ledna 1965)

Dali bychom přednost umřít předtím, než vytrpět 5 minut toho, co nás čeká.“ (Conchita výše zmíněné Angelitě ohledně ´Varování´)

Účinky ´Varování´

„Každý z nás pocítí ´Varování´ jinak, protože to bude záležet na našem svědomí. Bude to velmi osobní. Proto take naše reakce budou různé - protože vaše hříchy jsou jiné než moje.“ (Conchita Dr. J. Dominguezovi, květen 1973)

„Ne, pokud by nešlo o následek šoku, jako třeba srdeční záchvat.“ (Conchita Dr. J. Dominguezovi na otázku, zda ´Varování´ způsobí fyzickou škodu)

„Pokud zemřeme, nebude to z ´Varování´ jako takového, ale z emocí, ktere pocítíme, až ho uvidíme a ucítíme.“ (Conchita přítelkyni)

„Ano, ale po ´Varování´ budeš milovat Boha mnohem vice.“ (Conchita přítelkyni, která jí řekla, že se velice bojí ´Varování´)

„Jistě, a proto věřím, že není možné, aby byl svět tak zatvrzelý, aby se nezměnil.“ (Conchita, září 1965, na otázku zda bude ´Varování´ přijato světem jako přímé znamení od Boha)

Převzato z časopisu „GARABANDAL INTERNATIONAL/JANUARY – MARCH 2011“


Biskup Puchol

Když bylo v roce 1965 zveřejněno jmenování Mons. Vicente Puchola Montise santanderským biskupem, napsal jeden madridský kanovník Otci Lucio Rodrigovi z Papežské univerzity v Comillas, že bude mít Garabandal v novém biskupovi velkého nepřítele, což se také potvrdilo:

Po výslechu hlavní vizionářky Conchity zahájil biskup Puchol kampaň proti Garabandalu. V březnu 1967 vydal prohlášení, že „tam nebylo nikdy žádné zjevení Panny Marie ani archanděla Michaela ani jiné nebeské osoby, nebylo žádné poselství a všechny události, které se udály na uvedeném místě, mají přirozené vysvětlení.“

Krátce nato biskup zahynul za volantem svého vozu a mnozí věří, že to bylo právě odmítnutí zjevení v Garabandalu, co ho stálo život. Údajně před nehodou zvolal: „Bože, co se to se mnou děje?“ K autohavárii došlo 8. května 1967, kdy se podle tehdejšího liturgického kalendáře slavil svátek sv. archanděla Michaela.

Zdravotní sestra, která viděla jeho tělo po nehodě, řekla Otci Laffineurovi, že byli v autě dva - biskup Puchol a jeho sekretář. Sekretář je živ a zcela zdráv, ale biskup Puchol je mrtev a má podivně popálené ruce, což je těžko pochopitelné, když v jeho voze nic nehořelo.

Souviselo to s tím, že svou rukou podepsal ostré odsouzení Garabandalu?

Podle garabandalnews.overblog.com ze dne 24. 4. 2013


Garabandalská pouť 2011

V roce padesátého výročí počátku garabandalských zjevení uspořádalo naše informační středisko ve spolupráci s farností a farní charitou v Moravské Třebové od 28. května do 5. června mariánské poutní exercicie La Saletta – Lurdy – Garabandal, které vedl františkán P. Šebestián Smrčina. Zúčastnilo se jich 51 poutníků, z nichž část tvořili ti, kdo se přihlásili na základě nabídky na internetových stránkách www.garabandal.cz. Účastníci dostali k navštíveným místům příležitostné texty.

Vyvrcholením duchovních zážitků byl krátký pobyt v horské vesničce San Sebastián de Garabandal (zkráceně Garabandal), kde se v letech 1961 až 1965 zjevovala Panna Maria a sdělila zde několik poselství světu, o nichž pojednávají naše stránky na jiném místě.

Celkový pohled na Garabandal
San Sebastián de Garabandal

Po podvečerním příjezdu na toto obdivuhodné místo uprostřed přírodního amfiteátru, tvořeného vysokými kantábrijskými horami, se poutníci ubytovali ve dvou malých penzionech a v několika přilehlých domech. Útulné penziony Amalia a San Miguel se postaraly o večeře, snídaně i oběd ve španělském stylu – včetně výborného vína a silné černé kávy. Tato milá pohostinnost vytvořila příhodné podmínky pro možnost plného soustředění na duchovní program.

Křížová cesta směrem k Borovicím
Křížová cesta

Těžištěm prvního večera v Garabandalu byla pobožnost křížové cesty, jejíž jednotlivá zastavení jsou rozmístěna na strmé kamenité cestě stoupající od místa zjevení sv. archanděla Michaela, jímž nadpřirozené garabandalské události započaly, přes tzv. Cuadro – místo častých zjevení Panny Marie až k devíti borovicím, jež byly svědky zjevení nejvýznamnějších.

Rozjímání u borovic
Rozjímání u Borovic

Dopoledne druhého dne, na který připadla slavnost Nanebevstoupení Páně, se poutníci shromáždili u Borovic ke krátké společné modlitbě, po níž následoval individuální duchovní program s možností meditovat přímo v prostoru skupiny borovic nebo vykonat velkou růžencovou cestu se všemi dvaceti zastaveními s dalším stoupáním do hor. Mnozí využili tento čas na vzácném místě k přijetí svátosti smíření. Mezi nimi byla i paní, která zde k této svátosti přistoupila poprvé po své konverzi.

Kostelík v Garabandalu
Kostel

Po krátkém poledním odpočinku následovala mše svatá, kterou exercitátor sloužil v provizorní kapli dočasně nahrazující právě opravovaný starobylý kostelík sv. Šebestiána. Po mši svaté byla adorace před vystavenou Nejsvětější Svátostí Oltářní a slavnostní svátostné požehnání. Milá byla navazující procházka vesničkou s rodnými domy vizionářek a s uličkami, v nichž docházelo v časech zjevení k přirozeným způsobem nevysvětlitelným „extatickým pochodům“ těchto omilostněných dívek. Svědkové oněch událostí v Garabandalu žijí – a patří mezi ně i paní Amalia (provozovatelka stejnojmenného penzionu), sestra v roce 2009 zemřelé vizionářky Mari-Loli.

Většina účastníků pouti si ve dvou malých místních obchůdcích zakoupila obrázky, knížky nebo jiné upomínkové předměty a nemálo bylo těch, kteří si odvezli i vodu pramenící u Borovic. Bylo také pořízeno hodně fotografií, z nichž četné obohatily archiv našeho informačního střediska. Avšak nesrovnatelně cennější než tyto hmotné upomínky jsou duchovní zážitky, jež si poutníci odvezli ve svých srdcích.


Santanderský biskup přijel do Garabandalu

Jak oznamují webové stránky garabandalské farnosti www.garabandalparroquia.com navštívil v neděli 6. května 2012 Garabandal santanderský biskup Mons. Vicente Jiménez Zamora. Stalo se tak při příležitosti znovuotevření farního kostela sv. Šebestiána po jeho generální opravě.


Pastorační návštěva diecézního biskupa v Garabandalu

Po necelém roce navštívil dne 1. května 2013 Garabandal opět santanderský biskup Mons. Vicente Jiménez Zamora. Vykonal ve farnosti pastorační návštěvu a celebroval v kostele Sv. Šebestiána ve 13 hodin mši sv.


Aktualizováno: květen 2017
Creative Commons License
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Informační středisko GARABANDAL v České republice, podléhá licenci Creative Commons.