Zjevení v Garabandalu

Extáze

Vždy, když došlo ke zjevení, padla děvčata okamžitě na kolena, třeba na ostré kameny - s takovým hlukem, že to až nahánělo hrůzu, přesto bez jakéhokoli poranění. Výraz jejich tváří se náhle proměnil. Byl krásnější, sladší, hluboce mystický. Tuto změnu nelze popsat slovy. Děvčata byla v naprostém vytržení a nevnímala nikoho a nic kolem, jen sebe navzájem. Nereagovala na píchání, pálení nebo údery. Jakékoli pokusy o jejich vytržení z extáze byly neúspěšné. Zamířili na ně paprsky silného světla, ale jejich oči se ani nezachvěly, ani se nezdálo, že by jim to vadilo. Naopak oči zůstaly široce otevřené a vyjadřovaly obrovskou radost. Když se však děvčata vrátila do normálního stavu, okamžitě si před tím ostrým světlem zakryla oči.

fotka vizionářek
Mari-Loli, Conchita, Jacinta a Mari-Cruz během extáze v r. 1961

Během těchto extází, které trvaly několik minut, někdy několik hodin, se zdálo, že se čas zastavil. Děvčata zůstala často nehybná, krásná jako sochy, většinou s hlavou zakloněnou dozadu, oči obráceny vzhůru. Klečela na kamenech nebo bosa ve sněhu. Na konci extáze neukazovala žádné známky vzrušení nebo nervozity, jen hluboký klid a radost.

fotka Conchity
Conchita během extáze v r. 1963

Aktualizováno: květen 2017
Creative Commons License
Uvedená práce (dílo), jejímž autorem je Informační středisko GARABANDAL v České republice, podléhá licenci Creative Commons.